Při nákupu od odkazů na našem webu můžeme vydělat přidružené provize. Takto to funguje.
Nová studie ukázala, že severní pól se přikládá směrem k Sibiři ze svého tradičního domova v kanadské Arktidě, protože dva obří shluky skryté hluboko pod zemí na hranici jádro-pláště se zapojují do tahu války.
Tato místa, oblasti negativního magnetického proudu pod Kanadou a Sibiří, jsou zapojeny do boje vítěze. Jak kapky mění tvar a sílu magnetického pole, existuje vítěz; Vědci zjistili, že zatímco vodní hmota pod Kanadou od roku 1999 do roku 2019 oslabila, vodní hmota pod Sibiřkou se od roku 1999 do roku 2019 mírně zvýšila.
"Nikdy jsme nic takového neviděli," řekl Phil Livermore, vedoucí výzkumný pracovník a docent geofyziky na University of Leeds ve Velké Británii, řekl Live Science v e -mailu.
Když vědci poprvé objevili severní pól (kde v roce 1831 body jehly kompasu), bylo to na severním kanadském území Nunavutu. Vědci si brzy uvědomili, že severní magnetický pól měl tendenci se driftovat, ale obvykle ne příliš daleko. V letech 1990 až 2005 sazba, jakou se magnetické póly pohybovaly, vyskočila z historické rychlosti nejvýše 9 mil (15 kilometrů) ročně na 37 mil (60 kilometrů) ročně, vědci píšou ve své studii.
V říjnu 2017 překročil magnetický severní pól mezinárodní datovou linii na východní polokouli a prošel do 242 mil (390 kilometrů) geografického severního pólu. Pak se severní magnetický pól začne pohybovat na jih. Tolik se změnilo, že v roce 2019 byli geologové nuceni vydat rok brzy nový magnetický model světa, mapa, která zahrnuje vše od navigace v letadle po GPS smartphone.
Lze jen hádat, proč Arktida opustila Kanadu na Sibiř. To bylo do doby, než si Livermore a jeho kolegové uvědomili, že kapky mají na vině.
Magnetické pole je generováno kapalným rotujícím železem v hlubokém vnějším jádru Země. Změna hmoty otočného železa tedy mění polohu magnetického severu.
Magnetické pole však není omezeno na jádro. Podle Livermore se linie magnetického pole „vyboulí“ ze Země. Ukázalo se, že tyto kapky se objevují tam, kde se tyto linie objevují. "Pokud si myslíte o liniích magnetického pole jako na měkké špagety, skvrny jsou jako shluky špaget vyčnívajících ze Země," řekl.
Vědci zjistili, že od roku 1999 do roku 2019 se úhledné pod Kanadou táhlo od východu na západ a rozdělilo se do dvou malých spojených slicků, pravděpodobně kvůli změnám ve struktuře hlavního toku v letech 1970 až 1999. Jedno z míst bylo silnější než druhé, ale celkově přispělo prodloužení „prodloužení„ přispělo k oslabení kanadského místa na zemském povrchu “.
Kromě toho se intenzivnější kanadské místo přiblížilo se sibiřskému. To zase posílilo sibiřské místo, píšou vědci.
Tyto dva bloky jsou však v delikátní rovnováze, takže „pouze drobné úpravy současné konfigurace mohou zvrátit současný trend severního pólu směrem k Sibiři,“ píšou vědci ve studii. Jinými slovy, tlak do jednoho nebo druhého bodu může poslat magnetický sever zpět do Kanady.
Rekonstrukce minulého pohybu magnetického pólu na severním pólu ukazují, že dvě kapky a někdy i tři, ovlivnily polohu severního pólu v průběhu času. Během posledních 400 let způsobil, že v severní Kanadě se vědci říkají, že severní pól přetrvává.
"Zdá se však, že za posledních 7 000 let se [severní pól] pohyboval po geografickém pólu, aniž by ukázal preferované místo," napsali vědci ve studii. Podle modelu 1300 př.nl se pól také posunul směrem k Sibiři.
Je těžké říci, co se stane dál. "Naše předpovědi je, že Poláci se budou i nadále pohybovat směrem k Sibiři, ale předpovídání budoucnosti je obtížné a nemůžeme si být jisti," řekl Livermore.
Prognóza bude založena na „podrobném sledování geomagnetického pole na povrchu Země a ve vesmíru v příštích několika letech,“ napsali vědci ve studii zveřejněné online 5. května v časopise Nature Geoscience.
Po omezenou dobu se můžete přihlásit k odběru některého z našich nejprodávanějších vědeckých časopisů za pouhých 2,38 $ měsíčně nebo 45% z běžné ceny za první tři měsíce.
Laura je editorem Live Science for Archeology a Life's Little Mysteries. Ona také podává zprávy o obecných vědách, včetně paleontologie. Její práce byla uvedena v New York Times, Scholastic, Popular Science a Spectrum, na webových stránkách Autism Research. V týdenních novinách poblíž Seattlu získala řadu ocenění od Asociace profesionálních novinářů a Washingtonské novinové asociace pro své zpravodajství. Laura je držitelem BA v anglické literatuře a psychologii na Washingtonské univerzitě v St. Louis a MA ve vědě psaní na New York University.
Live Science je součástí Future US Inc, mezinárodní mediální skupiny a předního digitálního vydavatele. Navštivte naše firemní webové stránky.