Údržba motoru je zásadní pro prodloužení životnosti vašeho dopravníku. Ve skutečnosti může počáteční výběr správného motoru znamenat velký rozdíl v programu údržby.
Pochopením požadavků na točivý moment motoru a výběrem správných mechanických charakteristik lze vybrat motor, který vydrží mnoho let i po uplynutí záruky s minimální údržbou.
Hlavní funkcí elektromotoru je generování točivého momentu, který závisí na výkonu a otáčkách. Národní asociace výrobců elektrotechniky (NEMA) vyvinula normy pro klasifikaci konstrukcí, které definují různé schopnosti motorů. Tyto klasifikace jsou známé jako konstrukční křivky NEMA a obvykle se dělí na čtyři typy: A, B, C a D.
Každá křivka definuje standardní točivý moment potřebný pro rozběh, zrychlení a provoz s různým zatížením. Motory NEMA Design B jsou považovány za standardní motory. Používají se v různých aplikacích, kde je rozběhový proud o něco nižší, kde není vyžadován vysoký rozběhový moment a kde motor nemusí nést těžké zatížení.
Přestože NEMA Design B pokrývá přibližně 70 % všech motorů, někdy jsou vyžadovány i jiné provedení s ohledem na krouticí moment.
Konstrukce NEMA A je podobná konstrukci B, ale má vyšší rozběhový proud a točivý moment. Motory konstrukce A jsou vhodné pro použití s ​​frekvenčními měniči (VFD) díky vysokému rozběhovému momentu, který vzniká při téměř plném zatížení motoru, a vyšší rozběhový proud při rozběhu neovlivňuje výkon.
Motory NEMA Design C a D jsou považovány za motory s vysokým rozběhovým momentem. Používají se, když je na začátku procesu potřeba větší točivý moment pro rozběh velmi těžkých břemen.
Největší rozdíl mezi konstrukcemi NEMA C a D spočívá v míře skluzu motoru na koncových otáčkách. Rychlost skluzu motoru přímo ovlivňuje otáčky motoru při plném zatížení. Čtyřpólový motor bez skluzu bude běžet při 1800 ot/min. Stejný motor s větším skluzem bude běžet při 1725 ot/min, zatímco motor s menším skluzem bude běžet při 1780 ot/min.
Většina výrobců nabízí řadu standardních motorů určených pro různé konstrukční křivky NEMA.
Velikost točivého momentu dostupného při různých rychlostech během rozběhu je důležitá vzhledem k potřebám aplikace.
Dopravníky jsou aplikace s konstantním točivým momentem, což znamená, že jejich požadovaný točivý moment zůstává po spuštění konstantní. Dopravníky však vyžadují dodatečný rozběhový moment, aby zajistily provoz s konstantním momentem. Jiná zařízení, jako jsou pohony s proměnnou frekvencí a hydraulické spojky, mohou použít brzdný moment, pokud dopravní pás potřebuje větší točivý moment, než je motor schopen poskytnout před spuštěním.
Jedním z jevů, které mohou negativně ovlivnit rozběh zátěže, je nízké napětí. Pokud klesne vstupní napájecí napětí, generovaný točivý moment výrazně klesá.
Při posuzování, zda je moment motoru dostatečný ke spuštění zátěže, je třeba vzít v úvahu spouštěcí napětí. Vztah mezi napětím a momentem je kvadratická funkce. Například pokud napětí během spouštění klesne na 85 %, motor bude při plném napětí vyvíjet přibližně 72 % momentu. Je důležité vyhodnotit spouštěcí moment motoru ve vztahu k zátěži za nejhorších podmínek.
Provozním faktorem je míra přetížení, kterou motor vydrží v daném teplotním rozsahu bez přehřátí. Může se zdát, že čím vyšší jsou servisní intervaly, tím lépe, ale není tomu tak vždy.
Koupě nadrozměrného motoru, který nedokáže dosáhnout maximálního výkonu, může vést k plýtvání penězi a prostorem. V ideálním případě by měl motor běžet nepřetržitě na 80 % až 85 % jmenovitého výkonu, aby se maximalizovala účinnost.
Například motory obvykle dosahují maximální účinnosti při plném zatížení mezi 75 % a 100 %. Pro maximalizaci účinnosti by aplikace měla využívat 80 % až 85 % výkonu motoru uvedeného na typovém štítku.