Pokrytí ledovcem v Severním ledovém oceánu kleslo na druhou nejnižší úroveň od zahájení satelitního pozorování v roce 1979, uvedli v pondělí vědci z americké vlády.
Až do tohoto měsíce pouze jednou za posledních 42 let pokrývala zmrzlá lebka Země méně než 4 miliony čtverečních kilometrů (1,5 milionu čtverečních mil).
Arktida by mohla zažít první léto bez ledu již v roce 2035, uvedli minulý měsíc vědci v časopise Nature Climate Change.
Ale všechen ten tající sníh a led nezvyšuje přímo hladinu moří, stejně jako tající kostky ledu nevylijí sklenici vody, což vyvolává nepříjemnou otázku: Koho to zajímá?
Je to pravda, špatná zpráva pro lední medvědy, kteří jsou podle nedávné studie již na cestě k vyhynutí.
Ano, to jistě znamená hlubokou transformaci mořských ekosystémů regionu, od fytoplanktonu po velryby.
Jak se ukazuje, existuje několik důvodů k obavám z vedlejších účinků zmenšování arktického mořského ledu.
Snad nejzásadnější myšlenkou je podle vědců to, že zmenšující se ledové příkrovy nejsou pouze příznakem globálního oteplování, ale jsou jeho hnací silou.
"Odstranění mořského ledu odhaluje temný oceán, který vytváří silný mechanismus zpětné vazby," řekl agentuře AFP geofyzik Marco Tedesco z Institutu Země Kolumbijské univerzity.
Ale když byl povrch zrcadla nahrazen tmavě modrou vodou, bylo absorbováno přibližně stejné procento tepelné energie Země.
Nemluvíme zde o ploše známek: rozdíl mezi průměrným minimem ledové vrstvy od roku 1979 do roku 1990 a nejnižším bodem zaznamenaným dnes je více než 3 miliony čtverečních kilometrů – dvojnásobek Francie, Německa a Španělska dohromady.
Oceány již absorbují 90 procent přebytečného tepla produkovaného antropogenními skleníkovými plyny, ale stojí to za to, včetně chemických změn, masivních mořských veder a umírajících korálových útesů.
Komplexní klimatický systém Země zahrnuje propojené oceánské proudy poháněné větry, přílivy a odlivy a takzvanou termohalinní cirkulaci, která je sama o sobě poháněna změnami teploty („teplo“) a koncentrací soli („solanka“).
I malé změny v oceánském dopravním pásu (který se pohybuje mezi póly a překlenuje všechny tři oceány) mohou mít ničivé účinky na klima.
Například před téměř 13 000 lety, kdy Země přecházela z doby ledové do doby meziledové, která umožnila našemu druhu prosperovat, globální teploty náhle klesly o několik stupňů Celsia.
Geologické důkazy naznačují, že částečně je na vině zpomalení termohalinní cirkulace způsobené masivním a rychlým přílivem studené sladké vody z Arktidy.
"Sladká voda z tajícího mořského a pozemního ledu v Grónsku narušuje a oslabuje Golfský proud," součást dopravního pásu, který proudí v Atlantském oceánu, řekl výzkumník Xavier Fettweiss z Univerzity v Lutychu v Belgii.
"Proto má západní Evropa mírnější klima než Severní Amerika ve stejné zeměpisné šířce."
Obrovský ledový příkrov na pevnině v Grónsku loni ztratil více než 500 miliard tun čisté vody, která všechna unikla do moře.
Rekordní množství je částečně způsobeno rostoucími teplotami, které v Arktidě rostou dvakrát rychleji než na zbytku planety.
"Několik studií ukázalo, že nárůst letních arktických výšin je částečně způsoben minimálním rozsahem mořského ledu," řekl Fettwiss agentuře AFP.
Podle studie zveřejněné v časopise Nature v červenci je současná trajektorie změny klimatu a nástup léta bez ledu, jak ji definuje Mezivládní panel OSN pro klimatickou změnu klimatu, menší než 1 milion kilometrů čtverečních.do konce století medvědi skutečně zemřou hlady.
"Globální oteplování způsobené člověkem znamená, že lední medvědi mají v létě stále méně mořského ledu," řekl agentuře AFP hlavní autor studie Stephen Armstrup, hlavní vědec společnosti Polar Bears International.